![]() |
||||||
|
|
|||||
Statutární město Ostrava |
Důvod vyhlášení:
Rybník Štěpán je velmi cenná mokřadní lokalita na hranici okresů Ostrava a Opava. 1. Září 1995 byl rybník vyhlášen přírodní rezervací (vyhláška města Ostravy č.4/1995). Rybník Štěpán je poslední vodní plochou z bývalé Jilešovsko-Děhylovské soustavy rybníků napájených z řeky Opavy mlýnským náhonem z Jilešovic. Rybník se nachází podél železniční tratě z Opavy do Ostravy, mezi Děhylovem a Martinovem. Je nejníže položeným rybníkem před soutokem řeky Opavy a Odry. Celková rozloha rezervace je 45,24 hektarů, z toho větší část je na katastrálním území Děhylova. Ochranné pásmo má rozlohu 19,94 hektarů (na martinovské území je pouze 1,75 hektarů). Botanickým průzkumem v letech 1994-1996 bylo zjištěno, že v lokalitě se nachází 43 druhů hub, 281 vyšších rostlin a 160 druhů ptáků. Jde o jedinečnou asociaci vodní a mokřadní flory se zástupci bohaté fauny. V dřívější době vedle bohatství ryb poskytovaly rybníky i vláhu pastvinám, na kterých se pásal dobytek, jež byl zdrojem obživy. Po ukončení chovu ryb, se rybník začal vypouštět, časem se zazemnil, takže nyní má charakter rozsáhlého mokřadu s převládající plochou rákosin a vysokých ostřin. Z botanického hlediska je přírodní rezervace rybník Štěpán velmi vzácnou lokalitou. K nejvzácnějším nálezům a silně ohroženým druhům rostlin patří:
K unikátním obojživelníkům patří:
Povodeň v roce 1997 velmi výrazně změnila vegetační poměry v přírodní rezervaci, protože levý břeh řeky Opavy je v těchto místech sevřený výběžkem Opavské pahorkatiny - Bobrovnickým lesem. Povodňový proud se mohl rozlévat pouze na pravém břehu, kde je rybník Štěpán. Proud se hrází rybníka rozdělil a tlak na vegetaci zesílil, což se projevilo vymletí hráze a následným vyvrácením několika mohutných dubů. Vegetace v rybníku byla roztržena a odplavena, stejně jako ponořené vodní rostliny. Rozmělněn byl povrch dna rybníka. Někde došlo k vymletí dna, jinde zase k uložení sedimentačního materiálu. Na odtokové strouze z rybníka se nacházela tůně ,,Bezedná", kde se zachovalo společenstvo se stulíkem žlutým (nuphar lutea) v celém rozsahu. Byl pozorován úbytek drobných plovoucích rostlin:
V okrajových částech rybníka kolem rákosin, kde se před povodní vyskytovala kapradina jen ojediněle, se vyskytovaly:
Dominantním druhem v náplavových jazycích z hlinitého materiálu se stalo společenstvo bahničky jehlovité. Po povodni byla vodní hladina rybníka téměř bez vegetace. V roce 1998, tedy rok po povodni, se společenstvo s konvicí plovoucí rozlišilo přibližně na stejnou plochu jako před povodní. Rozvoj společenstva s nepukalkou plovoucí byl pozvolný. Ochranné podmínky Na celém území přírodní rezervace je zakázáno:
Na celém území přírodní rezervace je nutný souhlas orgánů ochrany přírody na :
|
|||||
|
||||||